Jak správně vyvěšovat státní vlajky

Vyvěšení státní vlajky spolu s ostatními vlajkami

Státní vlajka je jedním ze státních symbolů České republiky.

Je nezbytné, aby jí vždy byla projevována náležitá úcta. Nejzákladnějším projevem takové úcty vůči státnímu symbolu je jeho správné a důstojné používání.

Vyvěšení státní vlajky

Zásady a podmínky pro používání vlajky stanoví § 7 až 9 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky

§ 7

(1) Státní vlajku vyvěšují oprávněné osoby uvedené v § 2 písm. a) až t) na budovách, v nichž sídlí, při příležitosti státních svátků, při příležitostech republikového významu vyhlášených Ministerstvem vnitra nebo příležitostech místního významu vyhlášených krajem nebo obcí.

(2) Vlajková výzdoba začíná zpravidla v 16 hodin dne předcházejícího a končí v 8 hodin dne následujícího po dni uvedeném v odstavci 1.

(3) Při příležitostech uvedených v odstavci 1 lze namísto státní vlajky použít její napodobeninu s odlišným vzájemným poměrem šířky a délky.

(4) Na budovách, v nichž sídlí oprávněné osoby uvedené v § 2 písm. a) až o), může být státní vlajka vyvěšena trvale.

(5) Státní vlajku mohou vyvěšovat vedoucí diplomatických misí a konzulárních úřadů České republiky na služebních dopravních prostředcích, a to při slavnostních příležitostech a pokud je to v zemi jejich působení obvyklé.

(6) Ostatní fyzické a právnické osoby a organizační složky státu mohou užít státní vlajku vhodným a důstojným způsobem kdykoliv.

§ 8

(1) Vyvěšují-li se se státní vlajkou současně státní vlajky jiných států, umístí se státní vlajka vždy na nejčestnější místo; to je z čelního pohledu na objekt

a) vlevo při vyvěšení 2 státních vlajek,

b) uprostřed při vyvěšení lichého počtu státních vlajek, nebo

c) v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení sudého počtu státních vlajek.

d) první zleva, případně i poslední v řadě, při vyvěšení většího počtu než 5.

(2) Obdobně se použijí pravidla stanovená v odstavci 1 při vyvěšení státní vlajky s jinými vlajkami

V případě vyvěšení většího počtu vlajek, je dobré dodržovat mezinárodní zvyklosti, kdy je čestné místo vlevo na začátku řady a posloupně dle abecedy. U mezinárodních akcí, kde máme například více, než 100 účastníků, volíme možnost, že se domácí vlajka umísťuje ještě jednou na konec řady.

Pokud vyvěšujeme vlajky i jiné než státní, pak se podobná pravidla vztahují i na ně, je ovšem nutné dodržet hierarchii vlajek dle jejich druhů. Máme následující kombinace vlajek:

  • 1. státní vlajka (vlajky)

  • 2. vlajky členských států federací či jiných vyšších územně správních celků (v ČR krajů)

  • 3. vlajky nižších územně správních celků (např. provincií v členských státech federací)

  • 4. vlajky obcí (bez rozdílu, jde-li o město či obec)

  • 5. vlajky městských částí, obvodů

  • 6. vlajky mezinárodních organizací

  • 7. vlajky organizací

  • 8. vlajky firemní (nikoliv reklamní)

Členské státy EU vyvěšují svoji státní vlajku na čestné místo, pořadí:

  • 1. státní vlajka

  • 2. vlajka EU

  • 3. vlajka regionu

  • 4. vlajka departementu daný stát se člení (např. kraje v ČR, spolkové země v Německu nebo départementy ve Francii)

  • 5. vlajka obce

§ 9

Při užívání státní vlajky musí být dodržena tato pravidla:

a) při vodorovném umístění směřuje modrý klín vpravo při čelním pohledu na objekt, na němž je vlajka umístěna; bílá barva je vždy nahoře,

b) při svislém umístění je při čelním pohledu na objekt, na němž je státní vlajka umístěna, bílá barva vždy vlevo a modrý klín směřuje vždy dolů,

c) státní vlajka se vyvěšuje jen na čelní straně budovy,

d) státní vlajka se umísťuje vždy v předsednictvu shromáždění, žerď pro státní vlajku se umísťuje vlevo od řečnického pultu při čelním pohledu na tento pult,

e) státní vlajka nesmí být použita k zahalení pomníku nebo desky, jež mají být odhaleny,

f) vlajková žerď nesmí být opatřena žádnými ozdobami a kromě státní vlajky na ni nesmí být upevněna žádná jiná vlajka,

g) státní vlajka se vztyčuje a snímá bez přerušování; při vztyčování a při snímání se státní vlajka nesmí dotýkat země,

h) při užití státní vlajky na znamení smutku se státní vlajka spustí na půl žerdi,

i) při smutečních obřadech nesmí být státní vlajka spouštěna spolu s rakví do hrobu nebo žároviště,

j) na státní vlajce nesmí být žádný text, vyobrazení, obraz, znak nebo odznak, kytice, smuteční závoj a nesmí být svazována do růžice,

k) státní vlajka nesmí být používána v poškozeném nebo znečištěném stavu.

Ve znění novely č. 213/2006 Sb.

Při vodorovném věšení vlajky, je bílý pruh v horní části a modrý klín směřuje vpravo z pohledu pozorovatele, t.j. modrý klín je v levé části a špička ukazuje doprava.

Pokud se vlajka věší svisle, je bílý pruh vlevo z pohledu pozorovatele a klín směřuje vždy dolů (t. j. je v horní části). Protože píšeme zleva doprava (a nikoliv obráceně jako Arabové či Židé), je i levá strana považována za čestnější než pravá. To jsou důvody, proč vexilologická a heraldická etiketa a zákony stanoví, že při svislém vyvěšení české vlajky nelze z vodorovné pozice jenom posunout vlajku ve směru hodinových ručiček o 90°, ale je nutno ji i obrátit „na rub“, aby bílý pruh vlajky byl umístěn při čelním pohledu pozorovatele nalevo od červeného

Rozdíl mezi vlajkou a praporem

Ačkoli laická veřejnost pojmy prapor a vlajka nijak nerozlišuje, u symbolů státních a jiných podobně významných je třeba prapor a vlajku rozlišovat. Pro vlajku je charakteristická vodorovná poloha a upevnění k vlajkové tyči či stožáru pomocí lanka, Prapor je charakteristický tím, že jeho list je pevně připevněn k žerdi. Je na ni navlečen tzv. rukávem. Prapor nemá oproti vlajce předepsaný poměr stran a používá se ve vodorovné, šikmé i svislé poloze.

Státní vlajky se vyvěšují při státních svátcích a výjimečných událostech. Označuje též budovy státních orgánů: ministerstva, krajské úřady nebo Úřad vlády České republiky. Můžete ji vidět také při mezinárodních sportovních utkáních

Vlajky státní a vlajky národní – v běžném projevu se oba pojmy zaměňují. V mnoha zemích (včetně ČR) se státní a národní vlajka vzhledově nijak neliší, jsou však země, kde mají oba druhy vlajek rozdílnou podobu – na státní vlajce je například znak, který na národní vlajce chybí (rakouská vlajka, finská vlajka).

Kromě státních a národních vlajek dle významu rozlišujeme i vlajky následující:

1. vlajky státní

Státní vlajky jsou oprávněni užívat

a) Poslanecká sněmovna a Senát, poslanec a senátor, Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu,

b) prezident republiky a Kancelář prezidenta republiky,

c) vláda a Úřad vlády České republiky,

d) Veřejný ochránce práv a Kancelář Veřejného ochránce práv,

e) ministerstva a jiné správní úřady,

f) kraje, obce, městské obvody či městské části územně členěných statutárních měst a městské části hlavního města Prahy,

g) Ústavní soud,

h) soudy a státní zastupitelství,

i) ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory,

j) diplomatické mise a konzulární úřady České republiky,

k) Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace,

l) Úřad pro ochranu osobních údajů,

m) Nejvyšší kontrolní úřad,

n) Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání,

o) Česká národní banka,

p) státní fondy,

r) vysoké školy2) a školy, školská a předškolní zařízení zařazené do sítě škol, školských a předškolních zařízení podle

zvláštního zákona,3)

s) státní kulturní a vědecké instituce,

t) právnické a fyzické osoby, kterým je zákonem svěřeno vydávání správních aktů nebo listin osvědčujících důležité

2. vlajky národní ( vlajky vyvěšované soukromými osobami a institucemi ) 3. vlajky regionální – Česká republika je rozdělena do 14 krajů – územně správních celků. Každý z nich má svůj znak a vlajku. Vlajky všech krajů (s výjimkou hlavního města Prahy) se skládají ze čtyř částí – znaků historické země (Čechy, Morava nebo Slezsko), následuje obvykle znak sídla kraje a znak významné pamětihodnosti.

4. vlajky městské

5. vlajky obecní

6. vlajky služební

7. vlajky obchodní

8. vlajky námořní

9. vlajky vojenské

10. vlajky sportovní

11. vlajky signální

12. vlajky firemní

VLAJKA ČERVENÉHO KŘÍŽE

málokdo možná ví, že úplný název organizace zní Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Jelikož je toto hnutí mezinárodní, tak se snaží ctít i náboženské odlišnosti členských zemí. Proto pro muslimsky smýšlející země má vlajka podobu červeného půlměsíce na bílém podkladě. Izraelská zdravotnická záchranná služba zase začala používat symbol červeného čtverce, postaveného na vrchol, na bílém podkladě –vlajka červeného krystalu, který symbolizuje židovskou Davidovu hvězdu. Avšak po celém světě se nejčastěji používá vlajka s vyobrazením červeného kříže. Tento znak musí být vždy dobře viditelný a po celosvětové dohodě na takto označené území, budovy, automobily či letadla nesmí být veden žádný válečný útok.